Také jste si rádi jako malé děti hráli se stavebnicemi? Za socialismu se vyráběla populární stavebnice Merkur a i dnes se s ní můžete na trhu setkat. Dalo se z ní postavit leccos a mimo jiné i portálový nebo stavební jeřáb. Taková konstrukce byla úžasná, tajil se z ní dech a pro děti to představovalo něco výjimečného.

Když pak taková děcka odrostou a stavebnice odloží, možná je začne lákat sledovat jeřáby opravdové – ty skutečné, za nimiž se vypraví na stavbu a možná, že zatouží v kabině jeřábu sedět a tímto způsobem se i živit. Být jeřábníkem je svým způsobem tak trochu adrenalin, ale podstatné je, že s pomocí jeřábů rostlou silnice a mosty, výškové budovy či parkoviště a neobejde se bez nich prakticky žádná moderní společnost. Zajímavé ovšem také je mít povědomí o tom, z jakého materiálu se vlastně jeřáby sestavují.

Nízkouhlíková konstrukční ocel – aby bylo možno sestavit stavební jeřáb, je k tomu zapotřebí tento typ oceli. Pro konstrukce jeřábů platí zvláštní pravidla, která nejsou obvyklá pro běžnou konstrukční ocel využívanou v interiéru, zde se stavební práce odehrávají za ztížených povětrnostních podmínek, například v letních měsících v tropických vedrech a v zimě i za silných mrazů. Ocelové nosníky tu tedy musí odolávat velkému rozpětí teplot a být dostatečně pevné i za velmi nízkých teplot.

Zřejmě si dobře uvědomujete, jak důležitá je mechanická pevnost oceli na stavbách, kdyby se takový jeřáb zřítil jen díky vadě materiálu, mohlo by to mít katastrofální následky nejen pro obsluhu jeřábu. A právě proto se také uvažuje při výrobě této oceli 11 503 nad tím, že poslouží pro tyto či jiné účely, kde se pracuje v exteriéru jak v naší zemi, tak i v polárních oblastech, kde teploty ovzduší padají hluboko pod bod mrazu. S ocelí 11 503 lf2+n se ovšem počítá i tam, kde jsou zvýšené požadavky na namáhání materiálu při vyšších teplotách a tlacích, jako jsou tlakové nádoby, potrubí, kotle a tepelné výměníky.